– mají jistotu, že mohou omezit své vyčerpání,
– mají dojem, že umí předvídat vyčerpání,
– cítí jistotu, že dokážou situaci kontrolovat,
– vycházejí ze zkušenosti, že podobné situace někdy dřív zvládli za pomoci jiných nebo vlastní aktivitou,
– tuší příležitost, že mohou zasáhnout vlastním jednáním,
– chápou situaci jako pozitivní výzvu se šancí všimnout si vlastních schopností.
Možností je mnoho:
– Reagovat klidněna situace i chování a nálady druhých.
– Přenést se přes nespravedlnost i špatnou náladu jiných osob, a pokračovat ve svém denním programu veseleji. Taková metoda je velmi účinná a správná, lze se jí naučit, ovšem určit není snadná.
– Tzv. autogenní trénink. Tato možnost je velmi diskutabilní, jelikož málokdo je schopen tuto metodu osvojit si, ovšem nabízí se.
– Existuje i snadnější metoda, a patří k ní i dechová relaxace nebo svalová relaxace. Jde ji všude použít a dobře si ji osvojit. Člověk se naučí napínat a povolovat svaly v určitém pořadí. Rozdílem mezi napětím a uvolněním si lépe uvědomí vlastní tělo. Obzvláště pomáhá při pocitech napětí, nervozitě, strachu, nespavosti, bolesti hlavy, migréně a při pomoci s vysazením prostředků proti bolestem hlavy a sedativ.
– Další metodou jako prevenci před vyhořením je trénink psychogenní. Dá se rychle naučit a lze ho praktikovat kdekoliv.
– Pokud je člověk neklidný, a je v bouřlivé náladě, klidná cvičení se nepoužívají. Doporučuje se jít sportovat, ale bez cíle a ctižádosti. Nebo alespoň pohyb na čerstvém vzduchu – kondiční běh, plavání, chůze.
– Pokud na tyto činnosti není člověk zvyklý, je možnost pasivní relaxace.
Stále by lidé měli mít na paměti, že je lepší nenechat dojít vyčerpání tak daleko, aby nedocházelo k potřebám takové relaxace. Záleží na každém jedinci, zda tyto tréninky a metody zvolí ke své ochraně osobnosti.