Velice zajímavým zvířátkem, které chovají teraristé, je určitě leguán zelený. Jak jeho jméno napovídá, je majitelem zelené barvy. A ne jen tak ledajaké. Krásné, hráškově zelené barvy. Mnozí teraristé si nezjistí dopředu všechny údaje o tomto krásném ještěrovi a po čase se nestačí divit.
· Jejich malá ještěrka dorostla do délky dvou metrů.
Tato velikost je sice jen výjimečná, ale není vyloučená. Výrazným znakem leguána jsou jeho tlapy, které mají na konci pět prstů, zakončených dlouhými drápy. Drápy jsou na konci zahnuté a slouží k dobrému uchycení na stromech. Leguán je velice obratným šplhavcem, který se dovede pohybovat ve výšce až třiceti metrů.
Leguán jako večeře?
Většina ještěrů má ráda vlhkost. Stejně tak leguán. Jeho domovem jsou bažinaté kraje, mořská pobřeží a tropické pralesy. Právě voda bývá jeho útočištěm, když se cítí ohrožený. Doba k rozmnožování u leguána nastává ve třetím roce jeho života. Po oplodnění nakladou samice velké množství vajec – dvacet až čtyřicet.
§ Právě vylíhnutá mláďata jsou světle zelená a na lov se vydávají pohromadě.
§ Pak hromadně uléhají i k spánku.
§ Po nějakém čase se oddělují a každý si jde svou cestou.
Na zastrašování nepřítele má leguán na hřbetě řadu trnů, které dokáže vztyčit.Mnoho přirozených nepřátel ale nemá. Mohou ho ohrožovat velké kočkovité šelmy, krokodýli a hroznýši. A jako každé zvíře, je leguán ohrožován pochopitelně člověkem. Podle obyvatel Jižní Ameriky, kde se leguán volně vyskytuje, je jeho maso velice chutné. Proto je tu loven jako potrava. A nejen jako dospělý, ale za lahůdku jsou považována i jeho vejce. On sám žije z velké části jako vegetarián. Jen v některých oblastech si někdy uloví drobného savce nebo ptačí mládě. Jinak jsou jeho potravou různé bobule, listy a rozmanité druhy ovoce.